(17.5.2006-16.5.2007)

 

Tento rok pro nás byl hodně náročný. Období od prvních krůčků do stability trvalo hodně dlouho a bylo plné pádů, zranění a bolesti. I přes to byla Makulka nadále veselá holčička a svým úsměvem a odvahou nám dodávala spoustu síly.

 

Při hře už na sebe byla mnohem opatrnější a mohla si hrát s plastovými, později i dřevěnými hračkami.

 

Mlíčko vyměnila za jiné dobroty, které musely být důkladně rozmixované, aby si neporanila sliznice a dutinu ústní.

 

Při krmení jsem musela být hodně opatrná, abych jí neublížila lžičkou, proto jsme ji dlouho nenechali papat samotnou, občas nás přemluvila a mohla jíst sama pod dohledem.

 

V mluvení se hodně zdokonalila, naučila se spousty nových slovíček, která spojovala dohromady.

 

Na koupání a převazy už tolik nereagovala pláčem a koupáníčko si začala užívat. Při převazu nám radila kam máme dát jaké krytí, jakou nanést mastičku, kde píchnout puchýřek. Dokonce už se začala pokoušet i sama vázat. A šlo jí to moc hezky. Při hře pomáhala i panenkám a plyšáčkům, hezky je ošetřila, zavázala, dala jim kapky do očiček...

 

Nejšťastnější však byla, když si s ní přišli hrát její kamarádi. Kačenka s Honzíkem nebo Hanička.

 

V té době si mohla hrát jen se staršími dětmi, které již byly schopné pochopit, že ji nesmějí uhodit, vytrhnout jí hračku z ručičky...

 

Od malinka je Makulka v kontaktu s dětmi a má je moc ráda.